Čtenářský deník

Dny Valhaly Františka Novotného

19. října 2007 v 16:00 | Elie Chatte
František Novotný:
Dlouhý den Valhaly
Další den Valhaly (odpoledne, dopoledne)
Konečný den Valhaly
Máte radi fantasty, germánskou mytologii, I- ting a Kabalu? To vše najdete ve vynikajíci
trilogii Františka Novotného. Jeho příběh jest rozdvojený mezi dva světy podsvětí Valhaly,
svět germánských bohů a Midgard, svět lidí. Každá trilogie obsahuje dvě části.
Sesbírat je všechny je poměrně náročné, proto alespoň stručně uvedu obsah každé trilógie.
Dlouhý den Valhaly
Část I
Ani poté, co byli Ragnarökem svrženi do podsvětí, nepřestávají nordičtí bohové válčit mezi sebou. Vládce Valhaly a otec všech bohů Ódin je v tomto boji čím dál tím více ohrožován Súrtem, pánem ohnivého Múspellu, a proto připraví padlého reka Sigurda o kouzelný prsten, který otevírá cestu na zemský povrch. Může pak po dlouhých staletích vyslat na Zemi své dcery valkýry, aby mu přivedly další padlé reky, jež dotykem zázračného oštěpu Gungni promění v nové obránce svého hradu. Jenže se píše rok 1917 a jeho dcery mu mohou přivádět sestřelené stíhací piloty i s jejich létajícími stroji, novodobé rytíře vzduchu, kteří nemusejí čekat na útoky Sůrtových okřídlených draků na hradbách Valhaly, ale mohou proti nim startovat do pekelných vzdušných bitev.
Část II
Nejen Súrt a jeho draci, ale i záhadní vetřelci trápí vládce Valhaly. Jak se ukáže, jsou to nacisté, kteří uzavřeli s pánem ohnivého Múspellu smlouvu o vzájemné pomoci. Napřed armáda mrtvých vojáků Wehrmachtu pomůže Súrtovi dobýt Valhalu, a pak Súrt otevře této armádě nekromantů cestu na Zemi, aby zvrátila průběh 2. světové války. Valkýra Reginleif, nejkrásnější a nectižádostivější z Ódinových dcer, jež po spolknutí dračího srdce ovládá čas, si uvědomí, že nová situace hraje do jejích plánů. Zradí Ódina a v nové tvářnosti démona učiní ze Súrta nástroj své bezbřehé touhy po moci. Využije pilota von Gallwitze, který je klíčovou figurou Dvojného kouzla, aby otevřel bránu na Zemi, takže jedinou nadějí mnoha světů se stává malý chlapec, podpořený sebeobětováním otce bohů Ódina. Tato kniha uzavírá úvodní díl monumentální trilogie o eddických světech. Následující svazky pojednávají hlavně o našem světě, nejen o tom, jaký byl a je, ale hlavně o tom, jaký být mohl.
Další den Valhaly
Dopoledne
25 let poté, co byl nad západní frontou sestřelen, se německý pilot von Gallwitz vrátil - jako Dveřník, aby umožnil nacistům nasadit tajnou magickou zbraň. Z trosek západní civilizace vyvstává obludný nacistický svět, kde místo fyzikálních zákonů vládne magie. Magii musí při boji využívat i skupina vědců, kteří jsou podle Rooseveltova plánu jedinou nadějí lidstva. Za pomoci magického stroje Kabaly hledají muže, jenž by Bránu mezi světy nastavil obráceným směrem a učinil z vlády nacistických nekromantů a podsvětních démonů jenom noční můru. Možná je tím vyvoleným převychovaný český chlapec, který zdědil von Gallwizův meč...
Odpoledne
Severské ságy končí Ragnarokem, Soumrakem bohů, při němž Súrt, Pán ohnivého Múspelu, zničí božské Ásy a Ódinův bájný hrad Valhalu stráví plameny. Co když to ale není pravda? Co když se ohnivý Múspel a mlžný Niflheim i s Valhalou jenom propadl do zásvětí, stal se uzavřenou bublinou v časoprostorovém kontinuu, jedním z korálků na náhrdelníku světů, a boj mezi Súrtem a Ódinem stále zuří? A to za pomoci padlých pilotů z l. světové války, jež valkýry svážejí do Valhaly, aby i po smrti bojovali se Súrtovými draky? Mágové z tajné lóže Thule, kteří vychovali Hitlera, znají tajemství, jak proniknout do podsvětí Valhaly a přimět Súrta, aby jim pomohl zvrátit neblahý průběh 2. světové války.
Konečný den Valhaly
Chlapec s mečem
V prvním svazku Konečného dne Valhaly s podtitulem Chlapec a meč se pomalu uzavírá trilogie o paralelním světě, v němž nacisté pomocí černé magie vyhráli druhou světovou válku a vytvořili nekromantickou říši. Děj se soustřeďuje na postavu malého chlapce Franze, jejímž prostřednictvím autor odpovídá na otázku, jak by mohlo probíhat jeho dětství, kdyby skutečně zvítězil Hitler a Československo se stalo jeho kořistí a nikoli Stalinovou. S adoptivními německými rodiči osídlí dobytý Východ a je přinucen, aby v sídelním městě Asgardu, které říšský kancléř Heydrich vybudoval na troskách dobytého Stalingradu, vstoupil do napoly, školy pro nacistickou elitu. Aniž by o to stál, proniká jako Schwertmann do největšího tajemství nekronacistické říše, do principu Dvojného kouzla, jež nekronacistům přineslo vládu nad světem, a pronásledují ho pochybnosti, zda je tím, o němž slovanští otroci věří, že je předurčen, aby jejich moc zlomil, nebo jenom volavkou, kterou Reginleif, nyní uctívaná jako Uns´re Frau, vyslala, aby odzbrojila jedinou svobodnou enklávu na posvátném kontinentu Mu, kam hrdina nakonec doputuje.
Mezi světy
V závěrečném svazku trilogie se Franz von Karst zvaný Schwertmann setkává nejen s postavami předchozích dílů a severskými bohy, ale také s láskou, ať už čistou nebo poskvrněnou. Též vstupuje do jiných světů, kam ho doprovází i Skuld Budoucnost, aby mu pomohla splnit jeho osudový úkol. Pro milovníky Temné věže Stephena Kinga pak kniha přináší bonus navíc a spolu s překvapujícím závěrem činí z celé trilogie svého druhu metatext, který si nepřestává pohrávat s otázkou, co je skutečná a co virtuální realita. Závěrečný svazek dokládá, že o Dvojném kouzlu se v trilogii nejen píše, ale že ona sama "dvojným kouzlem" autora je.

Sergej Lukjaněnko a jeho Hlídky

4. října 2007 v 22:39 | Elie Chatte
Noční hlídka, Denní hlídka, Šerá hlídka, Temná hlídka a Poslední hlídka jsou romány fantasty, které nás zavedou do současné Moskvy, ale do trochu jiného světa.
Kromě lidí obývají svět tzv. jiní, tedy lidé mající zvláštní, magické schopnosti, které získávají skrze tzv. šero a šero zároveň pohlcuje jejich energii. Každý jiný se časem vykristalizuje v temného nebo světlého, ne z každého se ovšem stane mág, ti jsou pouze z některých.
Aby byla na světě nastolená rovnováha, jsou zřízené hlídky ta noční je složená ze světlých, kteří dohlížejí na noční temné tvory - vědmy, vlkodlaky, upíry.... . Denní hlídku tvoří temní a tí naopak dohlížejí na světlé přes den, aby nebylo příliš dobra. Tak je nastolená rovnováha mezi dobrem a zlem, neboť všeho příliš škodí.
"Mezi námi žijí Jiní, vvolená kasta stoupenců Světla a Tmy. Legenda vypráví o dávném dnu, kdy jejich armády sváděly krvavý a nelítostný boj. Aby jejich boje nezničily celý svět a rovnováha přitom zůstala zachována, uzavřeli dohodu. Světlí drží Noční hlídku a bdí nad činy Temných, vojáci temnoty mají Denní hlídku, která dohlíží nad činy Světlých."
Nad činy obou hlídek a dodržování dohody dohlíží Inkvizice, složená se zástupcu obou stran, kteří vidí dál a vidí, jak špatně by svět bez rovnováhy dopadl. Ovšem toto nebrání jednotlivým hlídkám, aby se snažili získat momentální výhody. Pokusem o narušení rovnováhy ze strany Světlých byla Velká říjnová revoluce a snaha nastolit komunistický režim, Temní své zlo chtěli šířit skrze Hitlera. Oba pokusy se poněkud vymkli z rukou.
Hlavním hrdinou je Světlý hlídkař Anton Goroděckij. Začíná u Noční hlídky, ale poznává i temné, chápe jejich konání, ví že mnoho dobra ve skutečnosti škodí. Postupně dospívá k nestrannému pohledu na Světlo a Tmu. Pro pochopení cituji z temné hlídky:
"Tma, svetlo.... . To všechno je jen věc interpretace. Když světlo přestává sledovat své nejvlastnější zájmy, stává se tmou.
A co tma.
Z té se zase velice snadno stává světlo, když přestane hájit své nejvlastnější zájmy. I Jiní mívají kromě svých vlastních zájmů plno dalších, mnohem víc než lidé.
A Inkvizice?
Inkvizice prostě dává pozor, aby se tahle čiperná káča nepřestala točit. Kdyby takzvané zlo přestalo zápolit s takzvaným dobrem, nastane konec světa."
 
 

Reklama