Historie Alchymie

19. května 2007 v 10:26 | Alexis Cohen |  Měsíc Johna Dee a Edwarda Kelley

Čína

Prvním známým praktikujícím alchymistou světa byl Číňan Cou Jen (asi 350-270 př. Kr.). Podle čínských legend však alchymii přinesli do Číny Fan-Kuang-c´ (Synové Odraženého světla) ze zámoří již 10 000 let př. Kr.
Dalším alchymistou byl Wej Po Jang (2.stol. př. Kr.), který je někdy ztotožňován se samotným filosofem a zakladatelem taoismu Lao-c´. V Číně se setkáváme se známými alchymistickými předměty studia, jako je Lék nesmrtelnosti (stejně jako Kámen mudrců v Evropě), s živly (měli jich 5 stejně jako v Evropě, ale jiného druhu) a s filosofií - taoismem (v Evropě magie, hermetismus, kabala a řecká přírodní filosofie).
Vrcholem snah, myšlení a symboliky v Číně, bylo dílo alchymisty Ke Chunga (3./4.stol.) a znamená projasnění, jasnou laboratorní techniku. V díle Sun S´-ma (7.stol) se objevuje zavrhnutí myšlenek transmutace kovů některými učenci a snaha o zdokonalení sebe sama (nalezení vnitřního elixíru).

Čína třímá prvenství

Teorie elementů Wu sing je kladena do 12.-10. stol. př. Kr. (kniha Šu-Ťing), kdežto snaha o formulaci teorie elementů v Řecku počíná Thaletem (7.stol.př.Kr.) a končí Empedoklem (5.stol.př.Kr.). Je pravděpodobné, že se obě teorie živlů (v Číně a Řecku) objevily současně.
Dnes je stále aktuální téma alchymie a pro mnohé znamená cestu (ještě dnes se v Evropě najdou praktikující alchymisté, kteří věří v transmutaci).
Zápisek Matea Ricciho (16.stol.) z jezuitské misie v Číně: "Všechny tyto trudné záležitosti můžeme uzavřít popisem dvou vskutku fantastických utkvělých představ, s nimiž se setkáváme ve všech patnácti čínských provinciích. Jednou z nich je tvrzení, že ze rtuti a jiných látek lze vyrobit zlato. Druhou pak víra, že pomocí rozličných lektvarů a cvičení lze docílit věčného života." Ještě roku 1917 lze ve zprávě profesora Pekingské univerzity E.V.Cowdryho nalézt, že v Chrámu bílých oblaků byl zabit mnich při destilaci rtuti. Na západě alchymie vyúdtila do chemie a homeopatie, v Číně se po úpadku alchymie z této nauky exaktní věda nezformovala.

Indie

Alchymistické snahy můžeme rovněž vysledovat v Indii. Zde však netouží po výrobě zlata, neboť kastovní systém nedovoluje neušlechtilému kovu přejít do vyšší kasty kovu ušlechtilého. Indové se však snažili o nalezení elixíru života. Prvním dílem je Nagardžunova Rasaratnakara z 8. stol. po Kr. V indické alchymii hraje velkou úlohu léčitelství a teoretické základy leží v tantrismu. Vrchol alchymie pokračoval až do r. 1300, pak opět začala upadat.
O indické snaze prodloužit si život nám podává svědectví Marco Polo (1254-1324): "Jogíni, kteří žijí 150 či 200 let požívají velice zvláštní nápoj vyráběný ze směsi rtuti a síry. Ten pijí dvakrát měsíčně. Tvrdí, že tento lektvar jim dává dlouhý život a pijí jej od nejranějšího dětství."
Nalézáme podobnost mezi dějinami alchymie v Evropě, Číně a Indii.

Evropské alchymie

Evropská alchymie však vycházela z jiných základů. U kolébky evropské alchymie stály Egypt a Řecko a jejich filosofie, egyptské magie a mystika.

Legenda

Do Egypta Umění alchymie, spolu se základy civilizace, přinesla Horova družina ze zámoří. Opět zde můžeme vysledovat paralelu s Čínou.
Po zkáze Atlantidy se obyvatelé rozutekli do světa a své umění a vědu odnesli s sebou. Stejné (atlantiďanské) teoretické základy pak vytvořily podobná učení. Je na nejvýše jasné, že starověký svět byl propojen (např. obchodními cestami), ale i mnohem více, než by se zdálo. Informace o filosofiích "prosakovaly" z jednoho konce světa na druhý.

Etymologie slova alchymie

Základem různých variací tohoto slova je alchimie, alchemie, alkimie, arabský výraz kímijá opatřený určitým členem al, tedy al-kímijá. Výraz al-chymie se objevuje v katalogu Kitáb al-Fihrist od an-Nadíma (10.stol.). Zpočátku však nebyl tento výraz příliš užíván. Alchymie byla nazývána Ars nova (nové umění), v arabském světě Velkým uměním či jen Uměním. Arabové tento výraz patrně (podle názoru moderních historiků) převzali ze složeného slova chémeia pocházejícího z řeckého cheó (lít, slévat) a egyptského kem(et) (psáno k-m-t,. neboť Egypťané nepsali samohlásky) znamenající černá zem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Střelný prach Střelný prach | Web | 3. května 2008 v 19:59 | Reagovat

Z laboratoří taoistických mistrů pochází například střelný prach.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama