Universalia

8. října 2006 v 18:29 | Hedvik Segon |  Prvorepublikový esoterismus
Článek z webu týkající se Universalie spojené s první republikou a esoterismem.

První světová válka s sebou přinesla, jako každá válka, krizi stávajících hodnot a příklon k iracionálnímu.
Uměle je vyvolávána značná averze vůči katolické církvi, kterou opouští na milion věřících. Hrstka kněží z ní zběhlých zakládá, z podnětu nejvyšších míst, církev Československou. Cestu k národu si razí ateistická Volná myšlenka, šíří se vliv teosofie a volá se po "světle v Východu". Tyto všelijak se prolínající a protínající směry v duchovním životě člověka svědčí o zmatcích, které v této oblasti nastaly.
Nastává také období pro rozkvět okultismu. V Praze vznikají nová centra spiritistického hnutí a stará (Ostrava-Radvanice, Nová Paka) zintenzivňují svou činnost. Jsou zakládány nové okultistické spolky a časopisy. Nakladatelé Zmatlík a Palička začnou vydávat časopis Stopy duše (který redigoval O. Eiáš a který zanikl v polovině dvacátých let) a Okultní spiritualistickou revui (1921 - 1924).
Vzniká řada nových spolků zaměřených na studium okultismu a parapsychologie, mezi jinými: roku 1920 Společnost pro mystická studia (J. Bedrníček); v roce 1922 Společnost pro objektivní a experimentální okultismus (E. Knopp); Alchymistická společnost československá ze přímé podpory Société Alchimique de France se ustavuje v roce 1925 v Plzni (V. Žikeš); k mystice má blízko "bratrství" Světlo, vznikající roku 1929 (F. Hájek-Hvězdínský), k níž přísluší i známý pražský populizátor mystiky Josef Štětka; v květnu 1930 vzniká, opět v Praze, Společnost pro studium okultních nauk (V. Seifert); na jaře 1932 vzniká v Praze Společnost pro psychická studia, kterou vedou parapsychologové Ing. V. Mikuška a dr. K. Vojáček, ale ve výboru, který vznikl v říjnu téhož roku jsou i staří hermetikové E. Hauner a M. Maixner; roku 1935, opět v Praze, vzniká Duševědná společnost (J.R. Adamíra) a bylo by možno uvádět i další.
Nejvýznamnější však je Volné sdružení pracovníků okkultních, které je založeno na začátku dvacátých let a které se zaměřuje především na studium hermetických věd. Vede je zpočátku mladý Petr Kohout-lasenic a po jeho odjezdu do Francie ing. Karel Mach, který však později rovněž odjíždí do zahraničí. V rámci styků mezi členy tohoto sdružení se začátkem dvacátých let ustavuje nový spolek, který pak sehraje rozhodující roli ve vývoji českého hermetismu, jenž jeho činností také vyvrcholí. je to nejprve malá hrstka zájemců o hermetismus, povahy soukromého studijního kroužku, který se pak na den sv. Jana Křtitele (24. června 1927) ustavuje jako volné sdružení nazvané Universalia.
Ustavující schůze se koná v hotelu V sadech v Praze-Bubenči. Předsedou je zvolen J. Š. Kmínek. Prvními universalisty jsou, kromě P. Kohouta-Lasenica a J. Kefera, student Jiří Grubner, Oldřich Eliáš, prof. Miroslav Kruml z Mladé Boleslavi (později pod pseudonymem Mirko Boleslavský vydá velkou učebnici astrologie), kabbalista prof. Julius Nestler (překladatel Papusovy kabbaly, pražský Němec z Prahy - Strašnic), akademický malíř Bohumil Hradečný, který se před devíti lety vrátil z Vídně a který se zabývá mystickou alchymií, další akademický malíř B. Adámek, Vojtěch Ježek z Třeboně a další. Brzy se připojuje Jan Řebík, tehdy již notář v Lišově u Českých Budějovic a další. Dne 4. května 1930 se pak Universalia ustavuje jako úřady uznaná společnost vyvíjející veřejnou činnost. Od ledna 1933 začíná vydávat "organizační věstník Universalie, společnosti českých hermetiků" který je nazýván Herold a od roku 1934 pak časopis Logos, revui pro esoterní chápání života a kultury.
Také počáteční činnost Universalie, která je označena jako "společnost českých hermetiků", je poznamenána osobními spory , které souvisí s typicky českým bojem o funkce. Prvním předsedou veřejně činné Universalie se stává Jan Řebík, organizačním tajemníkem prof. C. J. Novák. Brzy se však ústředními postavami společnosti stávají J. Kefer a P. Kohout-lasenic, první pracuje v Praze, druhý v Paříži, kde prosazuje ideu universalismu a kde také zakládá filiální centrum, Universalia - Loge de France (1932), které za Lasenicovy nepřítomnosti vede v Paříži usedlý Polák, majitel filmového ateliéru W. Klimowicz. Lóže pořádá přednášky, exkurze do egyptologických sbírek pařížského Louvru za vedení lasenica, studijní výpravu do Egypta a další pozoruhodné akce.
Kefer a Lasenic jsou ve stálém písemném spojení, neboť mezinárodní výbor Universalie připravuje velkolepý podnik. Chystá se vydávat obrovskou Encyklopedii okultismu, filosofie a mytologie v lístkovém formátu rozměru osmerky, aby hesla mohla být časem doplňována. S vydáváním se započalo koncem prosince 1932 a nepravidelně se v něm pokračovalo až do roku 1940. Celkem vyšlo 58 sešitů nestejného rozsahu, tj. zhruba asi pětina původně plánovaného rozsahu. Toto dílo se stalo jedinečnou publikací světového významu. Předsedou mezinárodního redakčního sdružení této encyklopedie byl tehdy již jednoznačně pod svým pseudonymem vystupující Pierre de Lasenic. Z českých členů redakční rady lze uvést následující: PhDr. Karel Galla (později profesor sociologie na Karlově univerzitě); prof. Jiřina Karasová z Prahy; ing. František Kašpárek, pokladník České průmyslové banky v Praze; Josef Štěpán Kmínek, bývalý předseda pražské Universalie, PhMg. Karel Křížek, lékárník na Kladně; Jaroslav Novák, studující filosofické fakulty UK v Praze; MUDr. Jan Šimsa, lékař v Praze; Rudolf Adámek, akademický malíř v Praze; Karel Weinfurter, spisovatel v Praze. Posledně jmenovaný však brzy odstoupil, protože redakce nemohla splnit jeho požadavky na honorář za vypracovaná hesla. Ta vypracovávali zejména Kefer a Lasenic.
Činnost Universalie se naplno rozjela v roce 1932, v roce Griesova úmrtí. Vedoucím duchem společnosti byl již tehdy Jan Kefer, který, jak o tom svědčí reprodukovaný dopis, počital Griesem, nestorem českých hermetiků. Ale Grieseho smrt přišla nečekaně. Nabídku zpracovat některá hesla obdržel i Josef Louda (Theophanus Abba), jak o tom svědčí otištěné dopisy.
Kromě činnosti organizační (získávání členů, zakládání regionálních odboček a sekcí, později také vybudování laboratoře a další) se vedení Universalie, které bylo prakticky v rukou tajemníka Jana Kefera, věnovalo zejména přednáškové a ediční činnosti. Kefer chtěl v Praze vybudovat skutečné centrum hermetického hnutí.

(Vynechán seznam publikační a přednáškové činnosti)

Významným činem bylo vybudování laboratoře v roce 1937, o něž se zasloužil zejména F. Kabelák, který po svém příchodu z Vídně byl pro činnost Universali velkou posilou. V laboratoři si mohly členové společnosti, zejména pod vedením Kabeláka, připravovat spygyrická arkána, magická instrumentária, zejména zrcadla, kuřidla atd. Pokusy s magickými zrcadly se pod vedením Kabeláka a Kefera konaly ve srubu paní Krajníkové v Třepsíně u Pikovic na Sázavě a byly spojovány s příjemným pobytem v krásné přírodě.
Ředitelem Svobodné školy věd hermetických byl od roku 1936 dr. O. Eliáš. Na podzim roku 1937 byl F. Kabelák jmenován lektorem pro obor praktické magie, lektorem pro obor astrologie se stal Erik Hejna (v astrologické sekci se významně uplatňuval Josef Danzer). J. Kefer měl série přednášek o theurgii, magii dokonce i o vybavení alchymické laboratoře a řadu dalších. Eliáš přednášel o kabbale, dr. Hubert Mattern "vybrané kapitoly z praxe středověkých čarodějů", P. de Lasenic "hermetické zasvěcení s ohledem na esoterismus astrologie a praktickou magii". Shrnující informace ze základních kursů byly vždy publikovány v Logosu ve zvláštní rubrice tomu věnované.
Důležitou událostí bylo vystoupení P. de Lasenica z Universalie, k němuž dočlo 23. září 1937, které bylo motivováno neshodami s Keferovým pojetím spolkové činnosti. Lsenic v ní spatřoval příliš mnoho demokratismu a dábal přednost pracem lóžovým. Byl proti hromadnému pěstování hermetismu, obávaje se jeho profanace. Lasenic si také přál, aby jeho spisy vycházely jeho vlastním nákladem, v čemž mu bylo vyhověno. S Lasenicem odešla řada členů, kteří však většinou své členství v Universalii nepřerušili, do nové organizace, kterou Lasenic vytvořil a nazval Horev-klub. Lasenic a Kefer se však proto nestali nepřáteli. Kefer lasenica prohlásil "za jemu známého největšího znalce hermetismu" (Logos 1934, č. 3-4, s. 56) a Lasenic mu tuto poklonu také oplatil a z jedné i z druhé strany to jistě nebyla jen pouhá formálnost.
Kefer a Lasenic byly sloupy českého hermetického hnutí, k nim později přistoupil Kabelák. V této trojici dosáhl český hermetismus nejvyšší úroveň reprezentace. Nicméně si Kefer později postěžoval na poměry v českém hermetickém hnutí (Logos 1938, č. 2, s. 33 a násl.) a hájil veřejnou spolkovou činnost: "...neboť přes všechny obtíže, spolek má neobyčejné výhody. Je to organisace demokratická a hlas lidu je hlasem Božím. Hlas všeho členstva, hlas valného shromáždění má podivuhodný úsudek a podivuhodnou schopnost rozlišovací, podivuhodný cit pro to, co je obecným dobrem. A proto nehoršete se na vady spolkového života, naopak, chvalte demokracii a vše co její jest, její nevýhody i její přednosti. Budiž pochválen spolek, kde rozhoduje plenum a kde každý hlas je slyšen! Je tu záruka, že organizace nebude míti diktátory, tajná hlasování a rozhodování, tajné účetnictví a tajné kroužky. Takový spolek vždy snese veřejnou kontrolu, vždy odrazí zlomyslnost, neboť dobrá a veřejná práce nemusí se chouliti před světlem zdravého úsudku." V témže článku charakterizuje Kefer soudobý český hermetismus takto: "povšimněte si našich hermetiků. Před lety jich bylo v Čechách tak asi deset, a kdyby štítíce se spolkového života pracovali jako jednotlivci, bylo by jich dnes již mnohem méně. Nebáli se veřejného ódia a založili spolek. A dnes se můžeme pochlubiti takovým počtem vzdělaných pracovníků a kvantitou a kvalitou odborné práce jako snad žádná evropská země. Vzpomeňte faktu, že přes všechny slabosti lidí a spolkového života, přes všechny plodné i neplodné kritiky, půtky ideové a méně ideové, přes všechny exody členstva a jeho fluktuaci, dokázala naše Universálka, že v našich vlastech je na sedmset osob ze všech povolání, od dělníka až po univerzitního profesory, průmyslníka a politika, a že tyto osoby považují vědu Hermovu za naplnění svého života. Nemyslíte, že tito lidé již dokáží, aby dějiny našeho národa byly zabarveny nesmrtelným odkazem této vědy?"
Nuže, tento předpoklad se sice dodnes nevyplnil, ale jisté je, že Universalia dala českému hermetickému hnutí pevné základy a jasnou orientaci, položila základy tradice, která doufejme, že už nebude opuštěna i přes mnohá protivenství, která ještě nastanou.
Ideu Universalie byl universalismus, proto se jmenovala tak, jak se jmenovala. Byla to sice společnost českých hermetiků, ale neuzavírala se vlivům směřujícím k syntéze esoterního vědění. V příslušném hesle Encyklopedie okultismu, filosofie a mytologie je Universalia charakterizována jako "neodvislá neodogmatická společnost pracující v zásadách filosofického i hermetického universalismu" a jejím posláním je "propagace hermetismu a filosofie, snytetické studium náboženských a okultních nauk všech směrů a dob, aby byl posílen idealistický a duchovní proud v soudobé kultuře". Dále se tu uvádí: "Universalismus jde za jedním hlavním cílem, Prapříčinou nebo Bohem, k němuž cílí všechno bytí po různých individuálně vhodných cestách. nezavrhuje žádného náboženství, ani žádné metody k tomuto cíli vedoucí, jestliže je dobrá a individuálně vhodná, Universalismus je pokládán nejen za filosoficko hermetický názor, ale i za určitou vyšší vývojovou fázi kritického badatele. Za hlavní realizátory universalismu jsou mimo jiné pokládáni farao Achuenaton (Amenhotep, IV. stol. př Kr.) a Platon, ze společností některé z gnostických, alchymisté, Bratrstvo Růže a Kříže, SES, New Eulis." Lasenic, který je nepochybně autorem těchto slov, pak jinde (Logos 1934, č. 8-10, s. 113 a násl.) charakterizoval universalismus těmito slovy: "Fanatické zápasy náboženské, filosofické a esoterní zplodili podle tohoto zákona nový syntetický proud, jejž nazýváme universalismem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama